Být rodičem je jedna z nejtěžších rolí v životě. Být rodičem znamená bezpodmínečně milovat. Být rodičem znamená nést zodpovědnost, kterou z nás už nikdo nesejme. Být rodičem znamená žít se strachem. Být rodičem nás nikdo neučí. Být rodičem je permanentní sebereflexe. Je to důvěra v dítě, respekt k jeho individualitě a růstu. Je to bytí v plné přítomnosti. Je to neustálá cesta sebevýchovy. Cílem rodičovství není získat větší kontrolu nad dětmi, ale nad sebou samým.

Těm, kteří se ptají „Jsem dobrý rodič?“ a hledají cestu, jak jím být, je určeno rodinné poradenství. Tématy mohou být vztahové záležitosti, výchova dětí, regulace emocí, vzájemná komunikace, potíže dětí ve škole, problémy v rodinném životě, rozchod rodičů a nastavení systému péče o dítě, zvládání náročných životních situací apod.

Dětská trápení pak často bývají spojena s pocity osamělosti, rozpadem rodiny, vrstevnickými a sourozeneckými vztahy, obavami ze školy, nebo sebepřijetím. I tady je často potřeba pracovat nejen se samotným dítětem, ale i s rodiči, kteří mu zprostředkovávají vnímání světa i sebe samého.